Blaník

Velký Blaník

Asi 10 kilometrů na jih od Vlašimě, mezi městečky Louňovice pod Blaníkem a Načeradcem, vévodí širokému okolí dva zalesněné skalnaté vrchy - Velký a Malý Blaník. Z nich zvláště Velký Blaník o výšce 638 metrů je charakteristickým bodem rozsáhlé pahorkaté krajiny, které dal i jméno Podblanicka. Na vrcholu Velkého Blaníku je známá rozhledna, která byla postavena Klubem českých turistů v letech 1939 až 1941.

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. Na Blaníku po sobě zanechali pozůstatky svého opevnění v podobě mohutných kamenných valů.

" V hoře Blaník je skryto vojsko. Čeká, až bude českému národu nejhůře, aby vyjelo z hory a porazilo nepřítele Čechů. Až se přežene velká krvavá bitva pod Blaníkem, za které vyjedou vojska z hory a zahubí nepřítele, pak nastane znovu mír a šťastné doby pro obecný lid. "

Blanická pověst vznikla mezi prostým lidem v 15. století, kteří v zázračné porážce nepřátel u vesnice Býkovice (na úpatí Malého Blaníku) a v návratu Kalicha viděli cestu k znovuzískání svých ztracených práv a svobod.


Otevírací doba rozhledny:

Duben - zářídenně10 - 17 hodin
Říjen - březenso, ne, svátky10 - 16 hodin

Rozhledna na Velkém Blaníku


Vnitřní prostory kaple

Malý Blaník

I Malý Blaník má své kouzlo. Vrchol Malého Blaníku měří 564 metrů. Najdete na něm zříceninu starobylé poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753. Zrušena v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk.




Zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny



Kamenný stoleček - podle pověsti slouží k odpočinku a občerstvení blanických rytířů

Skála pod vrcholem Velkého Blaníku. Dole je patrná podoba arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi

Slepičí skála - odtud byl vylomen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo

Veřejová skála - podle pověsti vchod do nitra Blaníku


   
Okolí Blaníku



Louňovický zámek
Louňovice pod Blaníkem

Nejstarší dějiny dnešních Louňovic jsou úzce spojeny s osudy jeho ženského premonstrátského kláštera. Louňovický klášter byl založen roku 1149 v krajině tehdy pusté pod oběma Blaníky. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v Jarlochově kronice. Klášter, který sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka, se záhy rozmohl. Ovládl během svého téměř 300 letého trvání řadu osad v okolí. Při samotném klášteře vznikla záhy osada - dnešní Louňovice. Louňovický klášter zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek. K dobytí kláštera došlo patrně 23. srpna 1420 a Louňovice připadly Táboru. Ten je držel až do roku 1547, kdy o ně přišly Táborští konfiskací majetku Ferdinandem I. V druhé polovině 16. století a v 17. století patřily Louňovice Skuhrovským. Bezdětný Karel Adam Lev z Říčan je ve své poslední vůli odkázal pražskému arcibiskupství, které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku 1924.

K dominantám obce patří původně renesanční, barokně upravený zámek. Je v něm zpřístupněna expozice věnovaná archeologickým výzkumům ženského premonstrátského kláštera.


Další zajímavá místa v okolí:

Vlašim - zámek (původně středověký hrad), v dnešní době je v něm otevřena expozice mapující přírodu regionu. Vlašim je sídlem firmy Sellier-Bellot, proto je zde i rozsáhlá expozice loveckého a sportovního střelectví.

Růžkovy Lhotice - zámeček, patřil otci Bedřicha Smetany. Je zde zpřístupňena expozice věnovaná počátkům Smetanovy tvorby.

Benešov - secesní dům čp. 74 postavený v letech 1904 až 1905. V něm je zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám a výtvarníkům, kteří zde působili.

Vrchotovy Janovice - zámek, původně vodní tvrz z 1. poloviny 14. století. V jeho prostorách je zpřístupněna expozice zvonařství, společnost v Čechách 19. století a expozice Rilke a Kraus.

Pyšely - kostel Povýšení sv. Kříže (románský původ, z doby po roce 1100). K významným památkám patří i klasicistně upravovaný (původně barokní) zámek a loretánská kaple z roku 1699.

Příroda blanicka je nádherná