Asi 10 kilometrů na jih od Vlašimě, mezi městečky Louňovice pod Blaníkem a Načeradcem, vévodí širokému okolí dva zalesněné skalnaté vrchy - Velký a Malý Blaník. Z nich zvláště Velký Blaník o výšce 638 metrů je charakteristickým bodem rozsáhlé pahorkaté krajiny, které dal i jméno Podblanicka. Na vrcholu Velkého Blaníku je známá rozhledna, která byla postavena Klubem českých turistů v letech 1939 až 1941.

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. Na Blaníku po sobě zanechali pozůstatky svého opevnění v podobě mohutných kamenných valů.

" V hoře Blaník je skryto vojsko. Čeká, až bude českému národu nejhůře, aby vyjelo z hory a porazilo nepřítele Čechů. Až se přežene velká krvavá bitva pod Blaníkem, za které vyjedou vojska z hory a zahubí nepřítele, pak nastane znovu mír a šťastné doby pro obecný lid. "

Blanická pověst vznikla mezi prostým lidem v 15. století, kteří v zázračné porážce nepřátel u vesnice Býkovice (na úpatí Malého Blaníku) a v návratu Kalicha viděli cestu k znovuzískání svých ztracených práv a svobod.

I Malý Blaník má své kouzlo. Vrchol Malého Blaníku měří 564 metrů. Najdete na něm zříceninu starobylé poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753. Zrušena v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk.